Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití portfolia v dramatické výchově
Kozlová, Jana ; Marušák, Radek (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Diplomová práce "Využití portfolia v dramatické výchově" je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická, zabývá se jednotlivými typy portfolií a hodnotí jejich využití v dramatické výchově. Zamýšlí se nad portfoliem z hlediska adresátů, ke kterým portfolio směřuje. Nasbíraný soubor prací se stává cenným nástrojem, který reflektuje osobnostní a sociální rozvoj žáka. Umožňuje sledovat vývoj jeho postojů a hodnot. V diplomové práci najdeme seznam metod a technik dramatické výchovy, které lze využít k přípravě lekce s plánovaným výstupem do portfolia. Druhá část obsahuje praktické ukázky lekcí dramatické výchovy včetně pracovních listů, které tvoří základ budoucího portfolia. Ukázkové lekce obsahují metodiku, informace o realizaci a reflexe lekcí. Součástí diplomové práce jsou i ukázky dětských prací obohacené o zhodnocení pracovních listů v portfoliu.
Metody RWCT na počátku školní docházky
Hálová, Martina ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím metod RWCT na počátku školní docházky. Zkoumá vhodné podmínky pro práci pomocí metod RWCT. Zabývá se výběrem metody prvopočátečního čtení a vhodnými výukovými materiály s ohledem na práci pomocí metod kritického myšlení. Popisuje třífázový model učení E-U-R a vybrané metody kritického myšlení. Praktická část obsahuje výukové lekce zpracované pomocí metod RWCT a shrnuje závěry akčního výzkumu. Výsledky práce zjišťují, že pokud mají žáci na počátku školní docházky vytvořené vhodné podmínky, jsou schopní pracovat vybranými metodami RWCT.
Jazykové uvědomování u dětí na počátku školní docházky
Votrubová, Alena ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se věnuje sledování jazykového uvědomování u dětí 1. a 2. ročníků základní školy a to v obou metodách čtení, jak analyticko-syntetické, tak genetické metodě čtení. V rámci teoretické části práce je provedena kritická analýza pojmů "jazykové uvědomování" a "jazykový cit", a dále srovnání se zahraničními přístupy i tradicemi a s aktuálním stavem v České republice. V empirické části práce je zpracován výzkumný projekt zaměřený na porovnání dvou testů týkajících se jazykového uvědomování. První metodou je tradiční Zkouška jazykového citu (Žlab, 1992), používaná nejen pro diagnostiku specifických poruch učení, ale i pro diagnostiku dětí bilingvních, dětí z minoritních skupin a dětí se sluchovým či mentálním postižením. Druhou metodou je nový Test jazykového uvědomování (Kucharská, Šmejkalová, v přípravě), který byl vytvořen ve spolupráci katedry českého jazyka a katedry psychologie PedF UK. Do výzkumného projektu bylo zařazeno celkem 40 žáků z 1. a 2. ročníků základní školy, z toho 20 žáků v analyticko-syntetické metodě čtení a 20 žáků v genetické metodě čtení. Bylo sledováno několik oblastí. Za prvé, bylo provedeno srovnání samotných diagnostických okruhů zařazených do nového Testu jazykového uvědomování a principů diagnostiky. Za druhé byly srovnávány výsledky výkonů v obou testech,...
Spolupráce inovativních škol s rodinou na počátku školní docházky
Olivíková, Romana ; Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat míru a konkrétní formy spolupráce inovativních škol s rodinou na počátku školní docházky. Inovativní školou se zde rozumí škola, která děti učí číst genetickou metodou nebo která v primární škole vyučuje matematiku Fraus autorů Hejný, Jirotková, Slezáková-Kratochvílová, Michnová. V teoretické části zjišťuji, na jakých principech je založena nová koncepce matematiky Fraus a genetická metoda čtení, a dávám je do souvislosti s konstruktivistickým pojetím výuky a kompetencemi učitele. V širších souvislostech práce pojednává o práci s chybou a vyzdvihuje význam tvořivosti. V praktické části jsem použila metodu písemného dotazníku ke zjištění konkrétních forem spolupráce těchto škol s rodinou před i po vstupu dětí do 1. třídy. Dotazník také zjišťuje rozhodující impulsy učitelů pro změnu výuky matematiky a čtení a pozitiva, která učitel ve změně spatřuje.
Jazykové uvědomování u dětí na počátku školní docházky
Votrubová, Alena ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se věnuje sledování jazykového uvědomování u dětí 1. a 2. ročníků základní školy a to v obou metodách čtení, jak analyticko-syntetické, tak genetické metodě čtení. V rámci teoretické části práce je provedena kritická analýza pojmů "jazykové uvědomování" a "jazykový cit", a dále srovnání se zahraničními přístupy i tradicemi a s aktuálním stavem v České republice. V empirické části práce je zpracován výzkumný projekt zaměřený na porovnání dvou testů týkajících se jazykového uvědomování. První metodou je tradiční Zkouška jazykového citu (Žlab, 1992), používaná nejen pro diagnostiku specifických poruch učení, ale i pro diagnostiku dětí bilingvních, dětí z minoritních skupin a dětí se sluchovým či mentálním postižením. Druhou metodou je nový Test jazykového uvědomování (Kucharská, Šmejkalová, v přípravě), který byl vytvořen ve spolupráci katedry českého jazyka a katedry psychologie PedF UK. Do výzkumného projektu bylo zařazeno celkem 40 žáků z 1. a 2. ročníků základní školy, z toho 20 žáků v analyticko-syntetické metodě čtení a 20 žáků v genetické metodě čtení. Bylo sledováno několik oblastí. Za prvé, bylo provedeno srovnání samotných diagnostických okruhů zařazených do nového Testu jazykového uvědomování a principů diagnostiky. Za druhé byly srovnávány výsledky výkonů v obou testech,...
Metody RWCT na počátku školní docházky
Hálová, Martina ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím metod RWCT na počátku školní docházky. Zkoumá vhodné podmínky pro práci pomocí metod RWCT. Zabývá se výběrem metody prvopočátečního čtení a vhodnými výukovými materiály s ohledem na práci pomocí metod kritického myšlení. Popisuje třífázový model učení E-U-R a vybrané metody kritického myšlení. Praktická část obsahuje výukové lekce zpracované pomocí metod RWCT a shrnuje závěry akčního výzkumu. Výsledky práce zjišťují, že pokud mají žáci na počátku školní docházky vytvořené vhodné podmínky, jsou schopní pracovat vybranými metodami RWCT.
Využití portfolia v dramatické výchově
Kozlová, Jana ; Marušák, Radek (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Diplomová práce "Využití portfolia v dramatické výchově" je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická, zabývá se jednotlivými typy portfolií a hodnotí jejich využití v dramatické výchově. Zamýšlí se nad portfoliem z hlediska adresátů, ke kterým portfolio směřuje. Nasbíraný soubor prací se stává cenným nástrojem, který reflektuje osobnostní a sociální rozvoj žáka. Umožňuje sledovat vývoj jeho postojů a hodnot. V diplomové práci najdeme seznam metod a technik dramatické výchovy, které lze využít k přípravě lekce s plánovaným výstupem do portfolia. Druhá část obsahuje praktické ukázky lekcí dramatické výchovy včetně pracovních listů, které tvoří základ budoucího portfolia. Ukázkové lekce obsahují metodiku, informace o realizaci a reflexe lekcí. Součástí diplomové práce jsou i ukázky dětských prací obohacené o zhodnocení pracovních listů v portfoliu.
Spolupráce inovativních škol s rodinou na počátku školní docházky
Olivíková, Romana ; Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat míru a konkrétní formy spolupráce inovativních škol s rodinou na počátku školní docházky. Inovativní školou se zde rozumí škola, která děti učí číst genetickou metodou nebo která v primární škole vyučuje matematiku Fraus autorů Hejný, Jirotková, Slezáková-Kratochvílová, Michnová. V teoretické části zjišťuji, na jakých principech je založena nová koncepce matematiky Fraus a genetická metoda čtení, a dávám je do souvislosti s konstruktivistickým pojetím výuky a kompetencemi učitele. V širších souvislostech práce pojednává o práci s chybou a vyzdvihuje význam tvořivosti. V praktické části jsem použila metodu písemného dotazníku ke zjištění konkrétních forem spolupráce těchto škol s rodinou před i po vstupu dětí do 1. třídy. Dotazník také zjišťuje rozhodující impulsy učitelů pro změnu výuky matematiky a čtení a pozitiva, která učitel ve změně spatřuje.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.